obloha je jako cukrová vata

Fig 1

Nad poli běží brzko
Poslední hvězdy se ztrácí
a měsíc je sepraný flek
Na džínovině oblohy
Dýchá se lehce
Vzduch jako naškrobené pleny
Slunce novorozené

Fig 2

Když rozkvetou fialky
Chodívám po krajích cest sama
Vystoupím o zastávku dřív
Nebo rovnou jedu na kole
A jít sama nebolí

Fig 3 (haiku sousedky spalovače mrtvol)

Už netopí!
A mezi zbytky uhlí
Rozkvetl podběl

Fig 4 otevřu okno na větrák

Štěkot psů na druhém kopci
Ozvěna
zavíračka
Další štěkot
auta mířící k Polsku
(Už je skoro půlnoc, kam asi
Ne,to je jedno-)
Rotschildův les, tichý a černý
A kouř
A vůně