básně/personal confessions
přidáno 10.11.2015
komentářů1
čteno1098(7)
myslím, že jsem to vždycky věděla
a ne proto, že má femme fatale
na mě mávala z druhé strany kolejí
a vzhlížela zpod mostů
na tváři věčný úsměv
kostnatou náruč otevřenou

ale proto, že má první láska
začala její rukou
neobratně tančící po klaviatuře
(tehdy jsem to nepoznala,
tak jsem ji naučila my heart will go on
a hrála akordy)
přidáno 10.11.2015 - 18:57
Jo, tak tohle se mi líbí. Hned jsem se vcítila do atmosféry, uvěřitelná báseň, zbytečně nepřeexponovaná a přece...břinklo tam kde má. :) Dobrá práce.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
malý monolog o lásce : trvalý odkaz

Následující deník autora : cynici
Předchozí deník autora : čau

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming