Dávám to sem, aby se to nikde neztratilo.
přidáno 18.05.2015
komentářů0
čteno765(10)
Proč jsme se vůbec potkali? Abych byl ještě víc rozervanej než zamlada? Plzák vysátej Sluncem. Poničená, zrazená, zrezlá socha pohřbená pod letitými nánosy listí v opuštěným parku. Lavička bez sedátka, koš beze dna. Pytel koťat v zahradním bazénku s pěkně těžkým závažím. Jak husu šiškami nakrmila jsi mě granáty. Deset tisíc datlů v prázdnem přeplněné palici. Měl bych psát, přesně o tomhle bych měl psát. Ale seru na to, je hezky a stejnak by to nikdo nečetl, což mi vlastně nevadí. chce to jen pár dní počkat. Je to jakoby jste chtěli ze stolitrového sudu rumu získat megatěžkou kostičku lihu centimetr na centimetr. Bo co, já nevím, bude to hezký zakončení knížky. Dneska se zas nikam nejede, tak si jdu dát pivo na letiště. Mohl bych si s sebou vzít papír a tužku, to je fakt.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nečti to : trvalý odkaz

Následující deník autora : Zasraný běloušci!
Předchozí deník autora : Líbí se tohle tady někomu?

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :
Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming