Karlín

Mám zvláštní vztah ke krajině. Zvláštní vztah k městu. Rád se procházím.

Dnes jsem se byl také projít. Šel jsem z Palmovky, od takzvané Hrabalovy zdi, přes nouzovou osadu Na Hájku až k nádraží Vysočany.

Napsal jsem báseň, kterou jsem podle místa, které mě inspirovalo, nazval Nad Kolčavkou. To je další zajímavá věc - mám rád básně, které se váží na konkrétní místo. Ty svoje jsem dokonce začal pokládat na mapu.

Proto dnes bude hrát píseň, která je o čtvrti kde v současnosti pracuju - Karlín:


V podivným bytě jsem se našel
na patře pachuť trávy spálený.
Snad jsem si v noci trochu zašel,
ta holka jenom krčí rameny,
zpívá si typ-ta-dy-da………

Pod okny kolem šedejch domů
Evropu odděluje viadukt.
Skupinky excelentních Rómů,
zpívaj svůj roztouženej kontrapunkt,
zpívá si typ-ta-dy-da………

®:Karlín ó-ó Karlín
má černou duši, ó Karlín
tamtamy buší, ó Karlín,
má zvláštní chuť,
vzduch je jak rtuť - překrásně voní.

Před kostelem pomodlím se k bohu,
ať přejdou tyhle temný závratě.
V karlínským centrál parku v rohu
točí se malá holka na patě,
zpívá si typ-ta-dy-da………


Je Karlín takový, jak ho popsal Ivah Hlas? No, popravdě už z části ne. Vše spláchla povodeň v roce 2002.

Ale něco přecejen zůstalo, třeba ty skupinky excelentních rómů nebo potomek toho tlustého jezevčíka z klipu.

Karlín dozněl a já si čtu o vyhoštění krále majálesu Allena Ginberga.