|
Oldřich Janota
 09.11.2014 0 1108(3) |
"Chvíli chutnáš chlebem,
chvíli trávou polních cest...
Chvíli jasná ohněm, chvíli sněhem,
jsi můj druhý břeh.
Celé dlouhé roky jako spící motýl
na výkladních sklech,
v patrech cizích domů slýchávám tvé kroky,
ve větru tvůj dech.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh...
Jako hvězdář s rukou v soukolí
cítí v zádech žlutý měsíc stát -
když odcházíš, jsem jako mrzák bez holí,
ale pak se cítím snáz.
Rozdáváš se setměním,
trháš peří o hedvábnou klec.
Oplácím tě za zranění zraněním
a pak říkám tak si leť.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh...
Běžíš prázdnou ulicí,
čtverec světla na prostřený stůl.
Hledáš cestu za konečnou stanicí,
v duchu volám stůj.
A jako opilý muž na rohu,
který byl náhle zasažený bleskem,
jsme poznáním podobni zralým plodům,
ale nakaženi steskem.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh..."
(hudba a text: Oldřich Janota)
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
"Jsi můj druhý břeh..." : trvalý odkaz
Následující deník autora : "Liečenie"
Předchozí deník autora : "Větře můj"
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
