nápad ze svatby...
přidáno 20.07.2014
komentářů2
čteno986(7)
V sobotu jsem byl na svatbě. Odnesl jsem si odtamtud škrábanec na ruce. Ptáte se, jak jsem k němu na svatbě přišel?

Vlastní nešikovností. Součástí svatby je i tradice toho, že si svatební hosté připnou na šaty malou kytičku Myrty. Svobodní nalevo a ženatí napravo (ze svého pohledu). A právě o špendlík, kterým byla má kytička připnuta, jsem se poškrábal. A právě ona kytička by mohla být skvělým výchozím bodem pro povídku.

V oné povídce by si osoba (ať už schválně nebo omylem) připnula kytičku na druhou stranu. A tím by se v očích druhých změnilo mnoho.

Z této situace by pak mohla být dobrá situační komedie stejně jako vztahová tragédie. To už záleží jen na vkusu a záměrech autora. Rád bych jednu takovou povídku napsal, jdete do toho někdo taky? Byla by to dobrá přehlídka autorů...
přidáno 21.07.2014 - 21:19
Singularis: já sám si pletu levou a pravou stranu, nedokázal bych tak rozeznat svobodné holky od provdaných. :-D

Mimochodem: tyhle mechanismy stále existují, ale vzhledem k tomu, že se v dnešní společnosti často žije na hromádce (tj. bez svatby), postrádají poněkud smysl.
přidáno 21.07.2014 - 19:24
Vynikající nápad, ale moje znalosti o svatbě a svatebních tradicích jsou tak chabé, že by se lidé u mé povídky asi smáli něčemu úplně jinému, než co by bylo mým záměrem.

Jinak, to, jaký význam přikládají lidé tomu, zda je něco vlevo nebo vpravo, mi připadá dost komické, už si toho všiml i klasický Star Trek v epizodě Poslední bojiště: "Když se jej Spock ptá, jak se vlastně od sebe s Lokaiem liší, když pro ostatní vypadají stejně, rozhořčeně Bele vysvětluje, že on má černou pravou stranu tváře, kdežto Lokai a jeho lidé mají pravou stranu bílou. Spock i Kirk tuto titěrnou odlišnost moc nechápou." (z Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD_boji%C5%A1t%C4%9B ).

Souvisí s tím i další myšlenka, kterou jsem se již zabýval - v minulosti existovaly ve společnosti zvláštní mechanismy, které odlišovaly lidi svobodné od vdaných (např. snubní prsteny, oslovení "slečna" apod.) V dnešní společnosti se od nich upouští a chybí mechanismy, jak by (zejména pasivní a stydlivý) člověk mohl naznačit, že stojí o společnost a o společnost koho (viz báseň "Duhová poezie" od VKate). Možná by stálo za to takové mechanismy vymyslet a uvést do praxe.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kytička na druhé straně : trvalý odkaz

Následující deník autora : Ale čert to vem
Předchozí deník autora : Podél řeky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming