|
Taky vám někdy život připadá jako výstup na skleněnou horu? :-D
 30.01.2014 1 850(2) |
Až půjdu po úbočí
až mi na cestu zasvitne den
ani jednou se neotočím
vzkřiknu: "Minulé, čert tě vem!"
to jen utrh se svah, abych nemohla dál
aby šlo se mi nesnadněji
je to tak, že vpřed stejně musím
i když přišla jsem o naději
Až mý paty polechtá stráň
ani jednou si nevzpomenu
na únavou prokvetlou skráň
nohy sedrané od kamenů
to přišla jen bouřka a přívaly vod
strhly mě do údolí
je to tak, že na světě není
ach, nic, co nepřebolí
Až půjdu po úbočí
až mi na cestu padne zas noc
až mi steče pot pod obočí
vzkřiknu:" Nemá zlé nade mnou moc!"
to jen v soutěsce na chvíli strach na mě sed
to hora vrhla svůj stín
když se otočím, v slunci tam jdou
můj muž, má dcera a syn
Z alba Miluju vás (2010). Hudba, text: Radůza
"Až půjdu po úbočí" : trvalý odkaz
Následující deník autora : "The Ocean refuses no river"
Předchozí deník autora : "Jednou to pomine..."
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Sebastián Wortys :Zcestovalý umělec, filozof a snílek v jedné osobě. Stvořitel 3D mouchodlaka na fazolové ovládání, nesčetných neologismů a spousty dalších výplodů nezávislé mysli. Svérázný, ale inteligentní a schopný. V jeho dílech je víc, než se na první pohled zdá. Občas mívá opravdu geniální myšlenky.
