přidáno 09.05.2013
komentářů1
čteno1012(2)
Na stepi rostla květina
a měla jméno Erika.

Pod hvězdami byla obyčejná...
(v ulicích se to neříká)

Křičeli s tou svou únavou
tak, jako s bolem, který je
studený zpěv a sto nálad,
s kterým se smutek zachvěje.

Možná, že člověk zlomený
dokáže povstat a jít dál,
když se tmou duše rozbíjí
a srdce už není ani sval.

V parku tam rostla květina,
mezi hruškou a jabloní.
Dávno se nikdo netáže
pro koho rosu uroní.

Na stepi roste květina
pro ni už, lásko, nedýchám...




přidáno 10.05.2013 - 13:30
Eržika

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Erika : trvalý odkaz

Následující deník autora : Stáří
Předchozí deník autora : dfv

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming