No, nic dodávat nebudu
24.11.2007 0 1376(12) |
Tak můj drahý zápisníku. Jsem ve Špindlerově mlýně na pracovní akci a můžu říct, že se mi z toho všeho tady chce zvracet. Společnost ve které pracuju, je úžasná, leč lidi mají ve zvyku na akcích souložit, nebo v nejmenším se oblizovat každý s každým, což je i na mě moc. Ne jen, že se tady včera oblizovaly holky s holkama, holky s klukama, ale i kluci s klukama a z toho jsem se málem vážně pozvracela a to jsem myslela, že jsem otrlý člověk.
CHYBA NEJSEM!!!
jsem konzerva, jo jsem a nevím, či se za to mám stydět, a nebo ne...
Hm těžko říci. Každopádně, jsem tady z toho zdeptaná a dost skleslá. A víte co je nejhorší, že já ani pořádně nevím proč jsem tak zničená a zhnusená tím vším. Nevím, netuším, možná ani vědět nechci.
A věřte budě hůř!!!!
CHYBA NEJSEM!!!
jsem konzerva, jo jsem a nevím, či se za to mám stydět, a nebo ne...
Hm těžko říci. Každopádně, jsem tady z toho zdeptaná a dost skleslá. A víte co je nejhorší, že já ani pořádně nevím proč jsem tak zničená a zhnusená tím vším. Nevím, netuším, možná ani vědět nechci.
A věřte budě hůř!!!!
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hory : trvalý odkaz
Následující deník autora : Všechno se sere:(
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)