|
pomozte prosím, celej den mi zní v hlavě a nemůžu si vzpomenout, jak pokračuje ... :-)
 10.04.2012 2 3288(11) |
(V. Hrabě)
Jak je krásné chodit městem,
když zavřeli hospody.
A v hlavě ti něco zpívá
a není to z náhody ...
_________________________
Nevíte někdo prosím, jak se tato báseň jmenuje? Ta sloka se mi pořád opakuje v hlavě a ne a ne si vzpomenout.
Jak je krásné chodit městem,
když zavřeli hospody.
A v hlavě ti něco zpívá
a není to z náhody ...
_________________________
Nevíte někdo prosím, jak se tato báseň jmenuje? Ta sloka se mi pořád opakuje v hlavě a ne a ne si vzpomenout.
10.04.2012 - 20:39jé, děkuju - myslela jsem si, že je to ona, ale cosi mě stále přesvědčovalo, že to co si pamatuju je první sloka ... děkuju moc :-)
10.04.2012 - 19:30Tady ji máš celou:
Václav HRABĚ: JAM SESSION
Přišel. V černém baloňáku, zmáčený a prostydlý.
Paruku a vyšívaný frak odhodil na židli.
Pak udusil cigaretu. Na piano sáh!
„Dovolte mi představit se: Jmenuji se Bach!“
Jsem bez peněz. Jako vždycky. Za kafe a jeden štok
budu s vámi chvíli hrát. A třeba twist! A třeba rock!
Nečekal, až někdo kývne. Dupnul čtyřikrát –
a pak začal dole v basech tenhle chorus hrát.
To byl chorus o životě, o slávě a o hladu,
jak hrál, aby králi spravil po večeři náladu.
Jak je těžké napsat rychle pro biskupa mši,
když ti tluče na dveře exekutor a vši.
Jak je krásné chodit městem, když zavřeli hospody,
a v hlavě ti něco zpívá a není to z náhody.
Jak je možné přežít krále, císaře a říše,
i když nemáš na činži, i když ti kručí v břiše!
Dohrál, dopil, rozloučil se. Řekl: „Je čas k návratu.
Ráno musím být zas klasik. Zaplaťte tu útratu.
Až vás budou strašit KRÁSOU, z které padá prach,
řekněte, že za kafe hrál tohle s vámi Bach!“
(Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku;
Čs.spisovatel, KPP, Praha 1990)
Václav HRABĚ: JAM SESSION
Přišel. V černém baloňáku, zmáčený a prostydlý.
Paruku a vyšívaný frak odhodil na židli.
Pak udusil cigaretu. Na piano sáh!
„Dovolte mi představit se: Jmenuji se Bach!“
Jsem bez peněz. Jako vždycky. Za kafe a jeden štok
budu s vámi chvíli hrát. A třeba twist! A třeba rock!
Nečekal, až někdo kývne. Dupnul čtyřikrát –
a pak začal dole v basech tenhle chorus hrát.
To byl chorus o životě, o slávě a o hladu,
jak hrál, aby králi spravil po večeři náladu.
Jak je těžké napsat rychle pro biskupa mši,
když ti tluče na dveře exekutor a vši.
Jak je krásné chodit městem, když zavřeli hospody,
a v hlavě ti něco zpívá a není to z náhody.
Jak je možné přežít krále, císaře a říše,
i když nemáš na činži, i když ti kručí v břiše!
Dohrál, dopil, rozloučil se. Řekl: „Je čas k návratu.
Ráno musím být zas klasik. Zaplaťte tu útratu.
Až vás budou strašit KRÁSOU, z které padá prach,
řekněte, že za kafe hrál tohle s vámi Bach!“
(Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku;
Čs.spisovatel, KPP, Praha 1990)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevíte někdo název této básně? prosím : trvalý odkaz
Následující deník autora : Dveře
Předchozí deník autora : nechápu...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Čertíček24 [17], Regnator [17], vanHorn [14], karanek [12]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
