Přednovoroční

Je mi fajn - pokus o optimismus- 12.4. 2007

Až svitne další den,
a Slunce políbí nám kůži,
na louce zavoní bílý rmen,
schovám si lístek z růží
a dech tvůj zatajen,
ramena ti zúží...

To ráno tě políbí jen sluneční svit,
a minulost probudí tě chladem,
není těžké vesele si žít,
pokud zrovna nežijete s hadem.

Prosím, nevyčítej mi můj splín,
už jsem prostě taková krutá,
občas do hlavy ti vrazím klín,
co na tom... Vždyť je dutá...

Teď já jsem tady a ty jsi tam,
a najednou mám lehkou hlavu,
bylo to nutný? Zase se ptám,
přitom si sedám na mokrou trávu.
Moc hezky studí a chladí,
a cvrček mě svým zpěvem kolébá,
když svoje tykadla si ladí,
i bez tebe bude na chleba...


Ledová princezna - která z nás si na ni občas nehraje??

Ledová princezna, bosá a prochladlá,
ve škole z předmětu vzplanutí propadla,
jen chladný pohled byl její doménou,
rampouchy obalí tvou hlavu skloněnou.

Postýlku měkkou má z hebkého sněhu,
nejvíc však postrádá teplo a něhu,
ve zlosti rozbije ledové zrcadlo
a potom pláče, co ji to popadlo...

Srdce jí nebije, dávno už zamrzlo,
krev v žilách ztuhla, černá je jako zlo,
všechna její touha srazila se chladem,
v krajinách ledu zůstane láska ležet ladem.

Tak se moc nedivte, že zlá je a krutá,
princezna bez lásky, chladná a smutná,
neumí dávat, dokáže už jen brát,
nikdo ji totiž neměl a nemá rád...


a pak přišly Zločiny proti lásce

V duchu si promítám na oční pozadí
chvíle, kdy hráli jsme na vadí/nevadí,
kdy vítr zpíval nám svůj nestárnoucí hit,
my věřili jsme, že bude už jen líp.

Tyhle okamžiky odnesl nám hurikán,
svět se na nás řítí ze všech čtyřech stran,
smůla se nám lepí už zdálky na paty,
společný rejstřík trestů je dosti bohatý.

Zpronevěra krve a srdeční krádež,
starší hlavou kroutí - "to je dneska mládež",
ve vězení samoty čeká nás chladné bezpečí,
srdce jak z kamene, oči už nebrečí...

Už to neumí...


někdy jsem chtěla mít Stroj času

Ten kluk,
co si tam hrál s ohněm
a přitom se ho bál,
měl pravdu.
/A stejně nakonec uhořel/

Je to můj boj
a žoldáci dávno odešli
za lepším platem...
/A vydatnější stravou/

Tak tu stojím
a koukám na zeď -
promítací plátno
minulosti.

Prohraných bitev
bylo dost a dost,
možná i pár výher.

Ale jednou bitvou
se válka nevyhrává...
/smůla.../

Opuštěná bitevní pole
s hlínou nasáklou krví
jsou vykřičníkem doby.
/a mou výčitkou/

Vrátit tak čas,
kdo si tohle občas nepřeje,
když podívá se zpět a zjistí,
že spoustu věcí měl
udělat jinak a líp....
/nemáte prosím stroj času??/

a pak jsem se zase radovala, smutnila, bláznila, třeštila, psala a mazala...


prostě to byl zajímavý rok... ;)

tak vám přeji hezký rok 2008 ;)