Další z věcí, který jsem psala před dlouhou dobou a který hnijou na blogu. Stará záležitost, která je přece aktuální.
přidáno 13.12.2009
komentářů0
čteno1156(3)
Někdy si člověk připadá tak sám.
zničenej, zhroucenej, na pokraji šílenství

Ale proč, když je nás tolik?
miliardy lidí

Jsme tu každej sám za sebe.
perem se a pak to bolí

Zvláštní, že se lidi pořád o něco snažej.
dobýt pomyslný vrcholy

I když vědí, že to všechno jednou musí skončit.
a nikdo neví kdy, jak a kde

Jenom pro dobrej pocit.
aby zanechali stopu

Možná jsme všichni doopravdy odvážný.
hrdinové

Bojujem sami za sebe, i když víme, že to skončí tak jako tak.
vyplivnout duši pro dobrou věc

Byly chvíle, kdy bych řekla, že to nemá smysl.
tehdy pro mě život žádnej smysl neměl

Ale teď...

Když už to musí skončit...
protože všechno jednou skončí
...tak ať to stojí za to.

žít a ne přežívat

Spad mi kámen ze srdce.
najednou jsem mohla dejchat

Najednou se to všechno zdá o dost snazší.
chci začít znova

Bez depek a zbytečnějch starostí.

tak trochu nová Elline

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
My - hrdinové : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Zavřela jsem Tě do deníku

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming