A neberte si to osobně, už jinak psát neumím...
přidáno 08.05.2009
komentářů1
čteno1283(9)
Jsem jako motýl, zmírající v ranním chladnu
(já, co nenávidím motýly),
jsem jako stéblo trávy tam v parku
pošlapaná gládami jedné hnědovlasé slečny,
jsem jako růžová svíčka zvolna zmírající na mém stole
(znásilňovaná ohnivým plamenem).
    Čeakám na východ mrtvého slunce,
na starý-nový den,
    Myšlenky mi prchají v tónech jejího hlasu, v teskné melodii melancholie
    Celý svět je tam, za tím prohnilým oknem,
chci mít 16 a 3x míň problémů
        Závidím
    Chci vrátit čas (svět se mne netýká - mám svůj vlastní) a smazat vzpomínky.
    Chci být malá, malá, malá!!!
přidáno 12.05.2009 - 00:11
Krásný.. Silný..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem : trvalý odkaz

Následující deník autora : Tak prý 20.května
Předchozí deník autora : Pověz mi...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming