A neberte si to osobně, už jinak psát neumím...
![]() ![]() ![]() |
Jsem jako motýl, zmírající v ranním chladnu
(já, co nenávidím motýly),
jsem jako stéblo trávy tam v parku
pošlapaná gládami jedné hnědovlasé slečny,
jsem jako růžová svíčka zvolna zmírající na mém stole
(znásilňovaná ohnivým plamenem).
Čeakám na východ mrtvého slunce,
na starý-nový den,
Myšlenky mi prchají v tónech jejího hlasu, v teskné melodii melancholie
Celý svět je tam, za tím prohnilým oknem,
chci mít 16 a 3x míň problémů
Závidím
Chci vrátit čas (svět se mne netýká - mám svůj vlastní) a smazat vzpomínky.
Chci být malá, malá, malá!!!
(já, co nenávidím motýly),
jsem jako stéblo trávy tam v parku
pošlapaná gládami jedné hnědovlasé slečny,
jsem jako růžová svíčka zvolna zmírající na mém stole
(znásilňovaná ohnivým plamenem).
Čeakám na východ mrtvého slunce,
na starý-nový den,
Myšlenky mi prchají v tónech jejího hlasu, v teskné melodii melancholie
Celý svět je tam, za tím prohnilým oknem,
chci mít 16 a 3x míň problémů
Závidím
Chci vrátit čas (svět se mne netýká - mám svůj vlastní) a smazat vzpomínky.
Chci být malá, malá, malá!!!
Jsem : trvalý odkaz
Následující deník autora : Tak prý 20.května
Předchozí deník autora : Pověz mi...