„Mami?“
Ve dveřích pokoje se objevil synovec a ospale si mnul oči. Máma tu není, hochu, hlídám tě. To ale on nevěděl, protože usínal v době, kdy tu má švagrová ještě byla a ukládala ho ke spánku.
08.10.2009 2 1608(18) 0 |
Láska je jako černá, bílá, barevná ...
07.10.2008 5 1343(15) 0 |
Smutné, mrazivé, skutečné... :(
05.02.2008 2 1539(15) 0 |
Vánoce, jaké byste zažít nechtěli..
20.01.2008 2 1836(22) 0 |
Povídka, v níž vystupující postavy skutečně existují a dílo samotné je podloženo pravdivými fakty, avšak valná většina je zcela vymyšlená.
Tuto povídku jsem napsala na přání svému největšímu Zlatíčku a zároveň mu ji věnuji :-*
19.01.2008 1 1366(11) 0 |
Možná, že počáteční písmena každého řádku skrývají tajemství..
17.01.2008 1 1455(12) 0 |
Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..
13.01.2008 4 1325(10) 0 |
Povídka s naturalistickými prvky.
12.01.2008 4 1884(30) 0 |
Svůj osud se častokrát snažíme změnit, když víme, že se stane něco špatného. Ruka osudu si nás však vždy najde a dokoná své dílo, i když jej trochu zmírní, přesto nás to bolestivě zasáhne.
09.01.2008 2 1426(8) 0 |
Trochu nevšední den.
04.01.2008 1 1717(11) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)