Jsem obyčejným mladistvým člověkem, který se smířil s danou realitou; avšak má duše zůstane navždy svobodná...

Myslím, že je určitě dobré hned z počátku upozornit na fakt, že jsem těžkým cholerikem, ovšem na svět se dívám velmi rozporuplně – někdy očima pesimisty, jindy si zase nasadím brýle optimisty a to z toho důvodu, aby mi práce šla alespoň trochu od ruky a také abych se z té hořké reality až příliš nezbláznil.
Jinak jsem člověkem vyrovnaným a v mezích normy poměrně i vlídným – avšak nikdy jsem nebyl, nejsem a ani nebudu vyloženým dobrákem, ale ani zlosynem; vždy se snažím kráčet zlatou střední cestou.
Pokud při své pouti životem narazím na jedince utápějícího se v nesnázi, nabídnu mu pomocnou ruku – nebo se o to alespoň pokusím.
Co se týče společenského života, v něm dodržuji základy etiky - ovšem jelikož jsem také jen obyčejný vesnický balík, mnohdy tento počin poruším a shodím se tak na to nejnižší dno.
Něžné pohlaví chovám ve veliké úctě a vyloženě nesnáším, když je mu jakkoliv ubližováno – možná, že jsem se měl narodit ve středověku jako mocný rytíř v nablýskané zbroji, kterémuž bylo souzeno ochraňovat čisté bezmocné pany; kdo ví, třeba jsem jím v některých ze svých minulých životů skutečně byl.
Hlavu mám věčně v oblacích a mysl často postavenou mimo tělo, ale i přesto jsem schopen racionálně uvažovat.

Doslova si libuji v literatuře – hlavně tedy ve vlastní tvorbě. Největší zalíbení jsem nalezl v próze; přesněji řečeno v žánru hororovém a fantastickém (= fantasy). Nepohrdnu však ani životní tematikou. Naopak odvětví, ve kterém jsem korunovaným antitalentem, se nazývá poezie – maximálně se ještě zmohu na nějakou tu říkanku či rýmovačku.
Také se zajímám o politiku; samozřejmě, že jenom laickým způsobem.
Dále potom ještě o film a divadlo – především tedy o branži divadelní, přičemž jsem si nejvíce oblíbil divadlo Járy Cimrmana a jeho tzv. inteligentní humor.
Pokud se na mé záliby podíváme z hlediska společenského, musím vám o sobě prozradit, že jsem tvor samotářský – avšak jednou za čas do nějakého toho společenství lidí přeci jen vyrazím; to bych vám lhal, kdybych pravil opak.
Velmi zjednodušeně řečeno, lvem salonů vskutku nejsem.

…Tak takový jsem já – a měnit se jen tak kvůli někomu nehodlám!