Již jsem vyhrála -jahody se šlehačkou

"Jakto že vůbec hodnotíš, když jsi se sama dílkem nezúčastnila."

Promiň, nejsem zrovna schopná plnohodnotné odpovědi, ale na tohle reagovat musím.
Kdyby bylo dovoleno komentovat jen lidem, kteří vložili dílo, tak by tady bylo smutno, ne? :)

Jsem umělec na volné noze a žiji v Praze a na vesnici u Prahy.

Dott: Tvůj komentář mě velice zaskočil a to i u jiných děl v této soutěži. Jakto že vůbec hodnotíš, když jsi se sama dílkem nezúčastnila. A ještě tak hrubě a oplzle? Budeš mě károvat za slovosled a psát mi wtf a sorry jako? Jako promin ;)) Tvoje mínus, že ti to nedává smysl. Ta poezie má pro mě až tři skryté pointy. (viz text pod tímhle) Zachovala jsi se možná jak nechápající učitelka ve škole, která ti prcne tečku a bastafidli..a co ta nula? Černá díra nebo co? Tam svoje dílko posílat nehodlám a ani to nejmín zdařilé, kord když je v něm kousek snahy..a asi ani ten prázdný papír raději.. Co bych tam poslala, tak tvoje ego a všechno kolektivní ego, jež ze zla vyvstalo a ten smrad tady co ve vzduchu pořád čpí ho prudí. Klid Tvojí duši přeji. Jestli chceš můžeš za mnou přijet na kus řeči a dáme třeba i jahody se šlehačkou. Jestli chceš někomu zpříjemnit den. Upřímně tak na půl mě na ně přešla chut.. ale v pohodě ;)) Za mě je pro mě moje dílko nejpoetičtější a velmi zdařilé stejně jak 5 děl které se mi líbili nejvíce a všechny jsem ohodnotila 80pro (jako snahy v nekonečnu) a ostatním jsem se vyhnula s respektem obloukem.....

gajda: Děkuji moc. Ano bylo to takové živé pouliční vystoupení pro mě samotnou a chtěla jsem ho posdílet s vámi. :))

Singularis: Orionka: LUKiO: gajda: Dott: Děkuji za vaše hodnocení a komentáře :) Já znám psance již 10 let a několikrát jsem se zde zastavila k počtení a zpříjemnění bytí. Profil jsem si zde založila až asi před měsícem a soutěže se spíš chtěla zúčastnit, abych se s někým třebas více seznámila, než abych vyhrála. (takže jsem nepilovala veledílko) Zrovna jsem tu byla v den vyhlášení soutěže asi 5 hodin a vyjukl na mě obrázek s jahodami. Šla jsem si koupit pizzu a malou lahvičku vína. Ten text ve mně vyvstal naprosto krásně spontánně a napsala jsem ho na tácek od pizzy. (takže ano - na všech těch výrazech si trvám...navíc ta poezie má až tři překlady..jeden zřejmý a dva skryté..hledej ;P) Měla jsem z toho čirou radost a když jsem jukala cestou do výlohy ovocného světozoru, tak jsem se rozhodla, že si ty jahody se šlehačkou dám tak i tak po vyhlášení výsledků (a kdybych měla majlant, tak bych pozvala všechny) naštěstí na jahody už alergii nemám - alergie doopravdy nemusí existovat! (je to o rovnováze těla a mysli - samozřejmě je to všechno komplikovanější, i když prosté) Děkuji za všechno. Děkuji za sebe samou - za to jaká jsem a jak jsem se rozhodla žít. Děkuji za život. Děkuji za všechny krásné lidičky. Děkuji za transformační proces Nové Země, který se děje díky všem krásným lidem. Děkuji svému úžasnému mužíčkovi. Děkuji této soutěži, že mi zpestřila večer. Prostě Děkuji.

Milá básnička a hlavně to děkuji na konci evokuje konec vystoupení a interpret se už otáčí na podpatku a čeká na potlesk.

Nechápu, za co děkuješ. Zbytek textu mi připadne jako poukazování na to, že člověk často chce prodat něco, co nikdo nechce koupit. Ano, je to tak. Koupit něco, když to může být cokoliv, je velmi snadné, když má člověk peníze, ale prodat, to je zatraceně těžké. Bezdomovci by kupovali, ale nemají za co.

Obsah mi moc nedává smysl a nesourodá forma taky ne. Na jedné straně donésti a kterak, pak zase huba a vyplázla. Jako by ta báseň pořádně nevěděla, co chce říct a jakým jazykem.

donésti / kterak ... fakt tam musí být tyto výrazy v této formě?
škoda, myslím, že nápad tam je, ale zpracování pokulhává.

wtf... Co ten slovosled? Jaká je pointa? Nedává to smysl. Sorry jako.