45.00
5 |
Bylo nebylo...postavy a děj je smyšlený..jakákoli podobnost je čistě náhodná.
pozn. autora
pohádky/pro dospělé 1118(31) 0 |
Žil byl český emigrant v zemi elfů Irsku, kde vegetativně přežíval a snil o jedné půvabné a chytré elfce Taque, která toho času žije v Jindřichově Hradci, kde má i svou zavedenou živnost jako masérka. Dokonce si právě dodělavá další maserskou specializaci a chodí na platné kurzy, jež si řádně předplatila. Dále se zabývá tahle talentovaná slečna grafikou a píše mýthické básně hlavně o řecku. Nicméně pokud by chtěla vypadnout z Česka a jeho korupčních afér a mafiánů, bylo by to Irsko ve kterém se pro jeho krajinu, elfy a přátelské iry zhlédla. Také fakt, že tam žije i její kamarád a platonický ctitel lev Michal nevyrovnané cholerické impulsivní povahy tomu docela jistou dobu i nahrával, nebot věřila, že pomocí jednorožčí bílé magie jeho defektivní a konfliktní povahu změní a pak se ráda oddá snění a plánům lví fantazie...nechá se unášet jeho invencí a šarmem jako proudem dravé řeky...aby se nakonec sladce nechala kolébat laškujícími vlnky tamního moře.
A tak roky plynuly a Taque a neposedný lev se k sobě jednou přiblížili aby zase jejich vztahy ochladly jako vyvřelá láva po výbuchu sopky. Lví vášen a Taquina introvertnost a citlivost vedla nevyrovnaný souboj raněných srdcí a to především lvím egoismem a velkou pořivačností před duševní potravou kterou takové Taquinky k životu potřebují aby nezvadly a neuschly žalem.
Bílá magie vysílaná na míle daleko se míjela účinkem pro magii černou, která lva ovládla uvnitř jeho duše. Ale elfka Taque věděla a věřila, že jednou to lev s rakovinou jeho duše vyhraje a osobně elfku políbí pod platanem v Hradci...nicméně nyní spolu opět nekomunikovali, nebot tajemné síly byly neustále v šachu a destrukce z toho pramenící těžce dolehla na elfčinu křehkou duši...ačkoli jinak byla silná dost, jenže nepřetržitý duševní boj s lví rakovinou způsobuje rozsáhlé psychické metastázy i na duší elfky...a tak se rozhodla stáhnout do svého světa básní...zatímco nemocný lev poeta vegetativně přežíval a pod dojmem své lásky k čarovné elfce sbíral veškeré síly k novému a poslednímu comebacku na milostnou a životní scénu, aby svým znovu objeveným entuziasmem získal tu...jímž mu byla a je pořád vším.
A tak roky plynuly a Taque a neposedný lev se k sobě jednou přiblížili aby zase jejich vztahy ochladly jako vyvřelá láva po výbuchu sopky. Lví vášen a Taquina introvertnost a citlivost vedla nevyrovnaný souboj raněných srdcí a to především lvím egoismem a velkou pořivačností před duševní potravou kterou takové Taquinky k životu potřebují aby nezvadly a neuschly žalem.
Bílá magie vysílaná na míle daleko se míjela účinkem pro magii černou, která lva ovládla uvnitř jeho duše. Ale elfka Taque věděla a věřila, že jednou to lev s rakovinou jeho duše vyhraje a osobně elfku políbí pod platanem v Hradci...nicméně nyní spolu opět nekomunikovali, nebot tajemné síly byly neustále v šachu a destrukce z toho pramenící těžce dolehla na elfčinu křehkou duši...ačkoli jinak byla silná dost, jenže nepřetržitý duševní boj s lví rakovinou způsobuje rozsáhlé psychické metastázy i na duší elfky...a tak se rozhodla stáhnout do svého světa básní...zatímco nemocný lev poeta vegetativně přežíval a pod dojmem své lásky k čarovné elfce sbíral veškeré síly k novému a poslednímu comebacku na milostnou a životní scénu, aby svým znovu objeveným entuziasmem získal tu...jímž mu byla a je pořád vším.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.