74.29
![]() |
...může být jedině tam, kde končí nebe, kam ty už nemůžeš...nebo tam, kam můžem oba?
![]() ![]() ![]() |
vždycky jsem chtěla malovat
a plátno mi bylo malé
ty kreslíš po nebi a chtěl bys dál
to se cení
jenže víš, kde končí nebe?
tam bys neobstál
snad víte to jen vy
kde slunce zapadá
a loupete ho jak pomeranč
a první okusíte jeho plody
a ráno co ráno vám rozkvétá
oranžová zahrada
chtěla bych vidět východ slunce
z křídel stříbrné holubice
a oblohu jasně modrošedou
já vím, jsou vás statisíce
ale já chci letět dál
dál od tebe a dál jen s tebou
tam snad smíte jen vy
nad oblaka a dál, kde končí nebe
a začíná dávno ztracený ráj
vezmi mě tam, ukaž mi sebe
jsme přeci přátelé
my lidé a vy, modří andělé
a plátno mi bylo malé
ty kreslíš po nebi a chtěl bys dál
to se cení
jenže víš, kde končí nebe?
tam bys neobstál
snad víte to jen vy
kde slunce zapadá
a loupete ho jak pomeranč
a první okusíte jeho plody
a ráno co ráno vám rozkvétá
oranžová zahrada
chtěla bych vidět východ slunce
z křídel stříbrné holubice
a oblohu jasně modrošedou
já vím, jsou vás statisíce
ale já chci letět dál
dál od tebe a dál jen s tebou
tam snad smíte jen vy
nad oblaka a dál, kde končí nebe
a začíná dávno ztracený ráj
vezmi mě tam, ukaž mi sebe
jsme přeci přátelé
my lidé a vy, modří andělé

No jooo, správnej básník do toho vždycky přidá sebe. A tady je tě víc než dost.:o)) Což je ale plus. Líbí se mi, jak je to rozevláté a tak "vzdušné", úplně z toho na mě dýchá to "modré z nebe"... Povedla se ti.
P.S. Gratuluju ke krásnému umístění.
P.S. Gratuluju ke krásnému umístění.

hodně dobrý pokus, něco, sem-tam mi kazí prožitek ale to není důležitý, důležitý je jak to autor/ka cítí...
děkuji
děkuji

No.....příběh mě vzal. Slunce oloupané jako pomeranč je krásný básnický výraz. Milton měl možná o ztraceném ráji jinou představu, ale tahle je docela milá. oranžová, modrošedá, modří andělé, stříbrné holubice...čili to oplývá barvami. Na druhou stranu ten styl je na mě až moc neutříbený. Rýmuje se to sice hezky, což je známka toho že nějaká úprava byla v plánu, ale netýkala se teček a velkých písmen, takže mi to přišlo nakonec takové rozevláté. Ale přesto to hodnotím vysoko.

celou dobu se to tvari jako dobra basen... a ona asi i je, formou, obrazy.. ale na mne moc "divci". vypada to, jakoby to melo vyvolavat nejake obrazy, ale u mne to nic nevyvolava... u mne jsou to nicnerikajici radoby hluboke slovni spojeni... modri andele jsou toho vrcholem...
presto pochopim, kdyz bude vysoko...
presto pochopim, kdyz bude vysoko...

Už když to téma bylo napsané...bylo jasné, že je kouzelné....a tohle dílko je krásným příkladem uchopení tématu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
John frederick hall» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?