Nejsem básník, ale když jsem si všiml, že v chatu zde na psanci.cz vzniká kolektivně psaná báseň, tak jsem se také zapojil a myslím, že by byla škoda nezveřejnit výsledek jako dílo (navíc doplněné o mou ilustraci). Podobných básní by mohlo vznikat víc...

Když jsem zveřejnil kolektivně psanou báseň "Miliónový kompost"¹, Singularis mi napsal(a) o svém dílu "Osudový syzygos"² obsahujícím slova navržená v diskusi a mě se zachtělo napsat vlastní dílo obsahující stejné pojmy (podtržené), načež mě postupně napadlo navrhnout na konci vlastní slova, na které pak někdo může navázat, ale už ne od začátku, nýbrž jako pokračování tohoto díla, které pak bude moct kdokoliv po kouskách rozvíjet (podle pravidel viz. konec).

Třetí část střídavě-kolektivně psaného díla, ve které Nezjištěno Procházka, redaktor turistické agentury mapující neobvyklá místa, v podzemní temné vyasamblážované místnosti intimně poznává mladého excentrického umělce Aldo Nováka. Kdokoliv může připsat vlastní pokračování podle pravidel viz. konec.

Dadavěda je most mezi uměním a vědou či filosofií, resp. katalyzátor epistemologického anarchismu. A v tomto dadavědeckém experimentu jsem povolil uzdu fantazie, abych hledal mezioborové souvislosti zdánlivě nesouvislých jevů a následně vznášel řadu podivných otázek, které však mají hlediska, ze kterých dávají až překvapivý smysl.

Experiment, který začal psaním nekonečného slova složeného ze vzájemně prolnutých slov, která od jedenáctého začínají jakoby dávat smysl, přičemž dílo začalo jednovětně popisovat vlastní vznik tak, že se popis začal stávat svým vlastním popisem, což mě inspirovalo mj. k vymyšlení pojmu rekurzismus.