Připomnělo mi to dílo Ilji Hurníka - Hruď pěvkyně ze sbírky Kapitolské husy. Skvělé...jako vždy od Tebe...

Souhlasím s Andym,sex na úkor poezie :)

Máš to v sobě. Můj dědek by řek: "je to v tobě jak v koze..."

Když já nevím, jak moc můžu být upřímná :)

No, fakt dobré...

Napsala jsi to zajímavě. Líbí a je v tom hloubka. Ale život stojí za úsměv. A s bezdomovci mám (doposud) jen špatné zkušenosti, za každý pokus o pomoc mne vždy poslali ... no, víš kam... v Tvém vnímání světa je poezie a souznění... díky za to...

Občas jsou prsa to jediné co na ženské je. Někdy se podívám do zrcadla a mám pocit, že přerůstají i mojí osobnost :D

Uff. Napadá mě jen, že dokud někdo může plakat je možné i věci měnit nebo se aspoň o to pokoušet. Žhavíčko.

Hej. Životní cyklus s příslibem.

Odvážně prakticko/upřímný počin/zločin. Všechno špatný pro něco dobrý, hlavní je neztratit/nezapřít sama sebe.Ti fandím Popelko ;)

Hanulka: To já děkuji.

Se slámou v hubě
a po flašce vína
opřená o vrata stodoly
už je mi jedno
čí je co vina
hlavně že hvězdy padaj
a stále platí
moudřejší přečká večera
ať žije kocovina ;)

Pěkné počtení.
Zaťukat na bilá vrata,padat mlhovynou.
Narodit se pro nový přiběh.
To hlava když bloudi v myšlenkách
neni jak zatoulany pes.

Psavec: Díky, jsem ráda, že zaujala. :)
Hanulka: Díky moc Hanulko. Nadhled je potřeba, využívám ho ve své práci, tam by to jinak nešlo :) Člověk ke všemu potřebnému časem dospěje. Díky za čtení mého výtvoru :)

Psavec: Jo, někdy je to to jediný, na co se ještě zmůžou. K tomu dopomáhají dioptrie... :)

Hanulka: Díky. Jo, jemu by stačil obraz bez zvuku... :)

Psavec : životodárná menstruace - symbol žen. Zvýšená citlivost, změna nálad atd., a patří k životu jako to druhé. Ty se vyznáš. Děkuji.

Více pánů civí.

Moc ti rozumím, je to tak v dnešní době a jsi mladá, já již hledím s nadhledem, co jsem v životě zažila. Přesto mi je líto, co se děje, proto se mi líbí, jak si to vyjádřila. Je to realita. Děkuji.

Tak to má být a ještě syna k tomu.