Když hvězda zbledne den ze dne.
Co bude pak.
Duše vzletne do oblak.
Líbí
Co bude pak.
Duše vzletne do oblak.
Líbí
Prostě se dostal přes výpalné k pečínce, trošku jinak než čekal :)
Ach ťuká ťuká čas podzimní.
Listí se rozevirá pod krokem.
Trava šeptá cosi nám
Nezapomenout.
Stripky prožiteho.
Slov.
Co se vytratí.
Co zachová.
Vzejde jak v jarnim dešti duha.
Vša nyní chladne den.
Kraj zastírá se v mlhách
Listí se rozevirá pod krokem.
Trava šeptá cosi nám
Nezapomenout.
Stripky prožiteho.
Slov.
Co se vytratí.
Co zachová.
Vzejde jak v jarnim dešti duha.
Vša nyní chladne den.
Kraj zastírá se v mlhách
Yana : tak jsme se dnes probudily na stejné notě. Líbí se mi. Děkuji.
Yana: Děkuji,já také nehodnotim nato také nemám a můj čestin je hroznej.
Já vůbec nehodnotim styl na to nemám a obsah je to co mě zaujalo, ž ijeme, stárneme, hledáme se a nic nás nezničí, cosi nás zoceluje, pila je ještě daleko
Divnej život, ale tak to prostě je a můžeme se radovat, smutnit, brečet, smát se, vztekat, hledat se, a pořád dokola se hledat
Navracíme se tak domů, nikdy nás nezklame a také ukonejší srdéčko zklamané, dík
alfiozo : je dokonalá. Četla jsem ji procítěně dvakrát, má i skvělou básnickou formu. Děkuji.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

