koiška: Děkuji

Hledač 01: Člověk to dožene nebo je mu to naservírováno.

Gratuluji k odvážnému závazku...

Nádherná

Není lepší konec básnění než ve vzdeších dívky. toho bych se držel.

pro pole slunečnic mám slabost

přesto dnes buďme ještě veselí

Ta druhá sloka tomu ubližuje. Méně je někdy více, tak ponechej prostor i čtenáři, ať se zapojí a dopoví si mnohé sám. Ale o tom se bavíme, co si píšem.
Podívej se na mne, písmen a kolik emocí to černé kafe mezi čtenáři vyvolá. Dík, pěkné.

wojta: děkuju...část týdne, čím dál větší, trávím na vesnici, čím dál víc se podobající se městu...lidé, kteří mentálně dospěli do druhého patra paneláku na okraji měst, si za snadno vydělané peníze nakoupili domy na vsi, vydláždili zahrady a obalili stavení polystyrenovou uniformitou...pro jitrnice jezdí do supermarketu, když jsou v akci, stejně by na zabíjačku neměli místo, na dvorech mají parkoviště a ve stodolách fitka...z komínů se ještě kouří, stále více se ale u domů točí větráky čerpadel...je jiná doba

Jednoduše hloubavě krásné. Má to příběh, sdělnost i spád a na nic si to nehraje. Je to, pro nás starší, závanem z minulosti, kdy bylo ještě sněhu nad dětská kolena a dým z chalup byl znamením života a ne ekologickou hrozbou. Dík.

Je to klasická ukázka síly slova na generaci současnou, ale i generace následující.
To pouze nadějí se člověk nikdy nepřejí.... .

Dobře ti tak.

Ježkovi voči...

Já radši karty,ale není to špatný.

Koiška a Psavec : díky !

Líbí se mi.

Pěkná.

Povedla se.

Potom napíšeš další.

Moc hezká.