oni, dva.

další dveře odemčeny...

...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)

..."každou chvíli už budeš stát pod balkónem "...

to nám to ale pěkně začíná...

a zavzpomínáme na staré časy!:)

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

...mezi námi široký, hluboký oceán...

včeronoční.nojo.

tě mám

nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá

zkuste si představit..... cokoli :)

Věnováno...

nechtěla jsem přecházet...nenávidím totiž přechody!

vím, že umělecká úroveň asi není nic moc... ale je to po delší době zase něco málo spontánního :)...

poslední dobou zdá se mi několik způsobů všeho tu a tam nešťastných (psanci - ten druhý svět, ale i ten primární skutečný svět), přesto píšu o lásce - protože věřím v naději a věřím ve věčnost polibků...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

někdy je zbytečný počítat mrtvý výročí.. dneska to jsou dva roky. dnesky by to byly dva roky. * ani nevím, o čem ta báseň je. psala jsem ji v metru. míchaly se ve mě všecky myšlenky, nemá význam, snad jen jednotlivý pocity v ní.

Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...