Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

....tam kde září Sirius

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

a stále mrzne a sněží

Bez rýmu. Z reality. Průběh lásky.

Věnováno...

... I Karkulka se chtěla vdát...

ranní vzpomínka, možná plná patosu, ale já to tak cítím a basta:-)

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Hoodně osobní a dooost čerstvé...jedna z mála co je věnováno...Bambulce...

Lásko

krátké situační veršíky:-)

chybná komunikace -stop-zkusíme zapojit srdce-stop:-))

aneb o jednom chudém, Velkomeziříčském sběrateli...