oni, dva.

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

další dveře odemčeny...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

...mezi námi široký, hluboký oceán...

to nám to ale pěkně začíná...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Romanťárna po dlouhé době :)

nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá

...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)

tě mám

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...

a zavzpomínáme na staré časy!:)

Tak jsem se zas ozvala:-)

už jste se někdy pokoušeli políbit přes zamlžené sklo?...:-)