Sonet flamendra.

Krása nás láká.

Co nás čeká dále?

Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Pro nastávající zimu a nedostatek plynu tu máme jedno řešení, které je navíc čistě ekologické. Nevýhodou ovšem je, že není určené pro děti a staré lidi.

Kdo umí a může, tak má o pár starostí méně. Znal jsem na vesnici jednoho takového šikulu, který využil potok i v době, kdy elektřina stála pár korun.

Tatínek chrání svoji dcerušku a také mu není zrovna vhod, že se stane dědečkem. Ovšem moc si nepomůže, což jeho žena už dříve pochopila.

Některé ženy vyzkoušely mnohé "zaručené" diety a výsledky je neuspokojily. Ale stále doufají, že ta další už bude ta pravá.

Jestli jste čekali básničku o zvířátkách, tak to Vás zklamu.

Co dodat.

Básničky už tolik netáhnou.

Plno našich dívek si bere za manžela cizince, někdy to dopadne dobře, jindy ne. Rady a varování obyčejně se míjí účinkem.

Tak to chodí.

Přečetl jsem několik básniček na téma Panova flétna, co třeba pánova píšťala?

Jedna taková neradostná báseň, která reaguje na nepříjemnosti kolem nás. Snad další báseň už bude veselá, ale to těžko může ovlivnit autor.

Kosmetická kouzla.