s kapkami průzračnými

Mám to rád...

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

Malé zamyšlení...

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Nihil novi sub sole...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)

Ze šuplíčku...

Důsledky dnešní nespavosti

Některé zážitky jsou velice intenzivní a rohlíčky obzvlášť vypečené

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

Tercina na zadaná slova: DEN KROK LÁSKA BLESK VODA

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

vezměte sůl, pepř a chilli, řádně zamíchejte a vzniklou směs si vetřete do očí...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...