s kapkami průzračnými

a ani neví...

Mám to rád...

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Prostě pocitovka z mého života

Naděje je a není. Někdy to vypadá, že mě už opustila, zaháním ji od sebe pryč ! a ona stejně zas někdy vykoukne zpoza rohu a srovná se mnou krok.

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Šelest na srdci

letící výš a výš...

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Moc jsem chtěla, aby někdo z nějaké mé básně udělal písničku a Vesmír mou objednávku přijal :) Tohle je text, podle kterého vznikla písnička. Hudbu složil Pavel Ševčík a podle mě je nádherná, taková mystická...

a život zase poplyne jako řeka...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Jeden zvláštní, silný, nádherný zážitek.