Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Jen taková "minipocitovka" :)

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

.. za některé věci si asi opravdu můžeme jen a jen sami :)

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Jen taková blbůstka věnovaná mému dětskému Já :)

Triolet(ABaAabAB): Zadaná slova: loket harfa mlýn dílo hlas .

posouzení nechám na vás..:)

Když snoubí se hloupost s exhibicionismem. Když chlap je ješitnosti pln. Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji

.. takové malé zamyšlení ze známého prostředí..

Báseň k obrazu Kamila Lhotáka „Hřbitov automobilů“ /1943/

.....