občas moc přemýšlím...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

oni, dva.

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Tak jsem se zas ozvala:-)

čítaj čin čan

další dveře odemčeny...

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Historicky prvá báseň v českom jazyku písaná rukou Slnečnice. Nie som si istá gramatikou, takže smelo do mňa! K názvu ma inšpiroval Nowiš svojím dielom, dúfam, že sa neurazí... ;). Odkaz pre puera: Ide o čiastočnú fikciu.

http://www.youtube.com/watch?v=hLQl3WQQoQ0

Ze sbírky: "In Vino Veritas"

Potřebovala jsem napsat něco... Něco ukrutně sentimentálního, něco ukrutně deštivého... Něco ze mě..... Něco z vás??

... už nemám silu modliť sa a prestávam veriť, dúfať... http://www.youtube.com/watch?v=JM-m9JPqB0k

NO COMMENT... staré bôle vychádzajú napovrch...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)