s kapkami průzračnými

a ani neví...

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Mám to rád...

Šelest na srdci

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

.. kroužek vzpomínek

letící výš a výš...

..vinárně své vzdát chci hold, tak Pihovatá holko, pojď! :))

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

a život zase poplyne jako řeka...

barva piva jako podzimu a vůně jako jeho plodů...ach, jaká slast přijímat ho všemi smysly...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Malé zamyšlení...

....

tak život někdy jde

.. v těchto dnech odešla do nebe moje milovaná teta (Slovensko), sestra dědy, který ji o pár let předešel.. tak jedno malé vyznání a vzpomínka na tuto neobyčejnou ženu..