Jak je možný, že zadávám téměř pokaždý kategorii láska - zklamání? Asi prostě umim psát jen sentimentálně-zoufalo-marně...

ve zkratce

...oh shit...

pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...

dávno

moje pocitovka a tak trochu pravda...

nebyla by na škodu kategorie básně / "láska" ....(maybe it used to be so..ale teď je všechno ok =) měním se..)

Sprostá, sprostá, jsem sprostá... (někdy v roce 2008)

původně byl název sprostý...už je to nějakou dobu a jak jsem byla překvapená při znovunalezení

a přímočaře

Není co dodat.

nic...jen výkřik plnej nenávisti (neoprávněný? asi jo...)

Zajímalo by mě, jestli někdo uhádne, ke komu v té básni mluvím. Asi ne, protože byste museli být naprosto šílení jako já, ale bylo by to hezké.) Moc prosím o komentáře.

Nemám zkušenosti, jenom jsem to potřebovala s někým sdílet.

cosi...výlev...

Protože existujou prázdný slova, který sbíram a skládam do nijakejch říkanek pro dospělý. Věnovaný všem těm, co vždycky začínaj pozdě.