Někdy přijdou chíle...

po delší době nová...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

... tahle už je taky docela odleželá ...

Po každém dešti stoupá z lesů pára...

ššššš---šššš--- železniční

zděšení z pravě přečteného článku..

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

život je tragikomedie...*

... v každým případě je dobrý aspoň se o něco pokusit, .... vždyť i Lumíci demonstrují svým pochodem smrti odhodlání k životu ... - a vo tom to je ...

...

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

věnovaná tomuto dni, mému pokoji a bláznovi za inspiraci od zpívajících slavíků z Madridu:D

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování