podobná díla k Chlapec mezi prapory


Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit
přidáno 27.02.2012
hodnoceno 31
čteno 1720(18)
posláno 0
je jen o mně, krutě emocionální...
přidáno 01.09.2014
hodnoceno 21
čteno 1311(30)
posláno 0
přidáno 05.09.2014
hodnoceno 16
čteno 1162(22)
posláno 0
přidáno 14.08.2015
hodnoceno 21
čteno 1577(34)
posláno 0
přidáno 29.12.2011
hodnoceno 28
čteno 1848(27)
posláno 0
přidáno 21.01.2014
hodnoceno 21
čteno 1488(42)
posláno 0
tak, tak, tak, všelijak:))
přidáno 13.11.2014
hodnoceno 20
čteno 1236(32)
posláno 0
přidáno 14.08.2017
hodnoceno 21
čteno 1383(32)
posláno 0
nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...
přidáno 18.05.2014
hodnoceno 22
čteno 1363(35)
posláno 0
přidáno 15.02.2014
hodnoceno 17
čteno 1381(30)
posláno 0
asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.
přidáno 08.11.2014
hodnoceno 16
čteno 1149(19)
posláno 0
tak překrásné kvítí
přidáno 09.06.2014
hodnoceno 12
čteno 1344(16)
posláno 0
že oni o tom neví...
přidáno 15.03.2014
hodnoceno 17
čteno 1222(34)
posláno 0
přidáno 19.03.2014
hodnoceno 13
čteno 1707(24)
posláno 0
přidáno 30.01.2014
hodnoceno 16
čteno 1184(32)
posláno 0
přidáno 14.01.2012
hodnoceno 21
čteno 1389(7)
posláno 0
Doufám, že mi Nohavica odpustí ten půjčenej název, ale jinak to pojmenovat nešlo. Inspirováno nedělním skororánem :-)
přidáno 05.02.2013
hodnoceno 16
čteno 1444(39)
posláno 0
Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)
přidáno 06.12.2011
hodnoceno 15
čteno 1364(16)
posláno 0
tohle ze mě nějak nevědomky vypadlo :)
přidáno 14.12.2011
hodnoceno 9
čteno 1660(23)
posláno 0
přidáno 02.02.2012
hodnoceno 16
čteno 1373(16)
posláno 0
1|2|3|4|5
» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming