Básen složená během 20min. jsem zvědavá na reakce :)

sepsáno jako protest proti nařčení že v kolektivu u stakanu piva mlčím a jen poslouchám :)

Už si nestěžuji, už to krásné mám, ne na dítě se nevymlouvám, žena mi syna dala a mě můza políbila.

Nevím, kam nejlíp zařadit... je to básnička s vyznáním, zklamáním, ale i ze života... a možná by se dalo najít toho víc.. Je to totiž i blízko komunitě, která hazarduje s anorexií...

nejdou vždy podněty v řadě za sebou, občas i je proluka inspirující..

Ze sbírky: "Andělské tváře" - To se mi zase jednou blbě usínalo...

Vyznání ženám, vlasti, vyčiníme sobě, Bohu, blahořečíme přírodu, v úctě vzýváme Vesmír, ale Té, jež nese naše myšlenky, Té sestře Múz, tak na tu kašleme! … snad jsem to dneska zachránil!? No, co bychom bez tety Básně dělali? Holenkové, byli bychom v loji!

http://www.youtube.com/watch?v=yTDBKXtwycc

archivní - 1.11.2008 - inspirováno jednou básní od Levandule

Více než staršího data.

přání je silný partner... já jej mám..

asi tahle legrácka měla přijít na jaře, ale co už.. :-)))

:-))))