"lásku"....?!

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

jen mi to skritizujte....... ale psala sem to já tak si děte někam s tím: já bych tam napsal tohle a tohle! pak by to bylo vaše ne moje!

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

proč je to tak lehké, někomu ublížit....

***

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Fairytale gone bad. Pro Kubíka...kamaráda?

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

vyhlašuji konec zlozvyků...

Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)