páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Někdy přijdou chíle...

věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic

bí frí.

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

taková trošku... jednodušší...myslím.

je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín

Aneb název drasticky nekoresponduje s obsahem básně. Pokud si ovšem vzpomenete zároveň na Goetheho a Mozarta, zákonitě vás napadne, že oba byli Wolfgangové.

ššššš---šššš--- železniční

***

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

...

Takový záchvat upřímnosti.. :-)

... v každým případě je dobrý aspoň se o něco pokusit, .... vždyť i Lumíci demonstrují svým pochodem smrti odhodlání k životu ... - a vo tom to je ...

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.

tentokrát ne

pozor ne kuřátka.... je to trochu jak básenka pro dětičky, tak jednoduchá. ovšem krutá a hloupá k tomu

Bludičko ubohá...