A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

Panu Patersonovi z filmu

Tak, napsal jsem ji dnes na generální zkoušce státní maturity... zbyl mi ještě čas, tak jsem ji psal na přední stránku Pravidel českého pravopisu - obdivujíc naší mladou slečnu pí. profesorku...

Bez žen by to nešlo.

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

věřte tomu nebo ne, ale báseň obsahuje narážku na špionážní thriller Tři dny kondora

Tak, jak to leckde v Čechách je.... Fiktivní rozhovor s místním obyvatelem.

šmvv praha.