Do okna jsem se posadil celý,
poněvadž noc je tak podivně krásná,
jako tvé oči, volání tvoje,
ty moje touho temná i jasná.
Na lesích mlhy jsou, nad nimi měsíc,
tajemně domky dědinou chodí,
v dáli se leskne Sázavy stužka,
po nebi láska beránky vodí.
A vlažné ticho měkce se vzdouvá
nadějí, snem, jež červen tu vznítil...
Už dlouho jsem štěstí hebké a křehké
tak blízko nepocítil.
poněvadž noc je tak podivně krásná,
jako tvé oči, volání tvoje,
ty moje touho temná i jasná.
Na lesích mlhy jsou, nad nimi měsíc,
tajemně domky dědinou chodí,
v dáli se leskne Sázavy stužka,
po nebi láska beránky vodí.
A vlažné ticho měkce se vzdouvá
nadějí, snem, jež červen tu vznítil...
Už dlouho jsem štěstí hebké a křehké
tak blízko nepocítil.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Severak řekl o Death.on.line :místní Bukowski
