Alexandr Sergejevič Puškin : Blažen, kdo stár!

„Blažen, kdo stár! Blažen, kdo chorý!
Neb osud si ho v péči vzal.
Já jsem však zdráv, jsem mlád a volný;
co mohu čekat? Stesk a žal!..."
Nuž sbohem, sněžných štítů stráně!
I vy, Kubáně rovné pláně!
Teď jede k břehům vzdáleným
a z Tamaně už přijel v Krym.
Ó, kraj, jejž fantasií zkrásnil!
S Pyladem Atrid střet se tam,
tam Mithridates skončil sám,
nadšený Mickiewicz tam básnil
a na pobřeží v stínu skal
na svoji Litvu vzpomínal.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming