zase jedna tvá "nebáseň" s hlubokým poselstvím adresátovi...

Umouněnka: puero: Ďakujem Vám, obom. :) Viv, som poctená, že moje verše občas vnímaš trojrozmerne, myslím to fakt úprimne.
Tome, celkom si sa trafil, lebo keď sa nad tým zamyslím, väčšinou to tak je.
Mimochodom, pod vplyvom viacerých skutočností zvažujem, že opäť vzkriesim Slnečnicu. Premýšľam nad tým aj z toho dôvodu, že ani Vám Čechom tá nezábuka vôbec nejde cez pusu, mám pocit.

Verím.

Při Velkopáteční kontemplaci se zamýšlím nad oněmi větami v závorkách, které, jak je u tebe z vykem, bývají tou složkou básně, která jakoby byla odpovědí reality, zatímco zbytek je věcí myšlenek a představ. Takže, mívám tendenci na ně nahlížet jako na skutečnost oddělenou od tužeb a fantazie.

Dobré, dobré to je. Představovala jsem si, jak by jsi ji asi četla... a znělo to dobře, takže z básně si nesu téměř trojrozměrný dojem. A ty city... tam můžu dodat jen povzdech a úsměv.

Devils_PIMP: :)

Věřím...

Devils_PIMP: Yes, just so... sometimes I agree completely with it.

Devils_PIMP: A Ty si chýbal mne, ďakujem.

Když tě všechno bolí
to nevadí
Život tě rád pohladí
Kamenem po hlavě pohladí.... (Úryvek)

Moc hezké

O jakmi chyběly tvé verše

Sucháč: Ďakujem, podľa inštrukcií ho prečítal až v lietadle - dúfam, že ho nerozplakal.

Krásný dopis, určitě měl radost, pokud to četl...

puero: Tomáš, ďakujem Ti! :) Presne nato som dnes myslela, keď sa ten tanier rozbil. Že šťastie je v maličkostiach, ktoré dnes ľudia hádam ani nestíhajú vnímať. Musím sa priznať, že je sama sa to pomaličky učím nanovo. But... this is happiness, I´m completely sure in that. ;)
Báseň zvažujem zaradiť do zbierky, preto som ju napísala osobnejšie, hoci by zrejme generalizovaním vyznela o niečo lepšie.

Týno, tohle je naprosto geniální! (Sice si dovedu představit, že by bylo i geniálnějšie, kdyby to skončilo druhou slokou, protože by to bylo mnohem univerzálnější, ty vždycky sklouzneš do osobní roviny a tím tu báseň ostatním jakoby vzdálíš, jako soukromý majetek) Střepy.... kdyby se tak dalo platit porcelánovými střepy jako mincemi. Co si koupíš za pár střepů? Štěstí? Napsalas to tak, že je to křehké samo o sobě. Líbí se mi ta romantická materiálnost, která je v tom zakletá a hlavně ona realita, ta každodennost, která je naplněná střepy. Detaily. Tím, co nestojí za povšimnutí, ale básník to vidí. Ty to vidíš.

Aidlin: Ďakujem Ti! ;)

Oooooh, pěkná! Líbí se mi od začátku do konce!

Lizzzie: No, bola to láska... ale teraz je to lepšie, omnoho lepšie Lizzzie, naozaj! ;)

ach jo! je tak nějak drsně krásná...

Velmi uspokojujicí, ne legrace, moc pěkné...

Sucháč: Ďakujem za povzbudenie, vnímam to trochu inak, ale fajn.