casa.de.locos: I slovo whosever existuje. Že nenajdeš v jednom slovníku, neznamená ještě, že není v jiném. Pracuji s více slovníky. :-) Jinak osoba, které je ta báseň věnována, ví proč zrovna toto slůvko. Ale to pro tebe asi nebude podstatné...
Proč ye není všude? A proč podle tebe musí? Když by v české básni jednou bylo "tebe", tak potom už se nesmí použít "tě"? Volila jsem to, co v daném místě lépe pasovalo. Proto.
Anglicky píšu, protože mě to baví a je to jeden ze způsobů, jak si ji procvičit. Jinak pro případné bychy mám otevřenou funkci upozorňování na chyby. Takže nemám problém po sobě opravit, objeví-li se chyba. Takže proč bych nemohla psát?

Whosever? (Znám whatsoever, whosoever a whoever, ale whosever ne. Hů, sever!) A když už tam máš ye, jednou, tak proč ne všude? Proč je to v angličtině, když ji neovládáš?
I když ani v té češtině to nezní nejlíp...

MichaelaČ: Tak to mě těší. :-)

Srdíčko mi zaplesalo :)

princeznacarodejkaZ: Děkuji za pochvalu. Té si od tebe vždy cením... Nápad přišel znenadání; u něčeho, co jsem četla, mně napadlo to přirovnání a nakonec se to přese mě převalilo jako voda přílivu. :-)

Plyne tak něžně, jako vlny v moři, moc hezká.

Spolkla jsem ji celičkou, zamyslela se nad životem, láskou i vším co k tomu patří. Moc hezky jsi vystihla všechny kladné i záporné momenty, které nás zasahují.

Lenča: Popůlnoční tvorba. Děkuji. :-)

Opravdu krásná :)

ioreth: Jo takhle, takže ti nesedl ten kontrast ve skladbě. Přechod z drzosti a hádavosti do lítosti a smutku. Nenapadlo mně nechat to v jednotné formě, nějak mi to takhle vyplynulo... Ale musím říct, že máš slušný postřeh. Děkuji za rozbor. :-)

Nikytu: na mě lehce hravě působí např. "tak si dáme do těla", nebo "chceš si ještě chvíli hrát?". Proto buď psát v tomto duchu hravěji, nebo naopak užívat klasické verše jako "Loňské sněhy tají nám
Slova temná, slova zlá
Po nich těžko, jak se zdá
naděje dál plápolá…"
Ta kombinace mi nesedí. Jinak obsah jsem pochopila, právě proto přemýšlím, proč.

korálek: U nás naštěstí taky není zakořeněná. A jsem za to ráda. Je to hrozná vlastnost a kdo ji v sobě má, dokáže být pěkně škodolibý, ne-li zlý. Závist by neměla být od toho, aby jeden druhému nepřál, ale naopak by měla sloužit k tomu, aby nás přiměla vzít si z toho druhého příklad a snažit se na sobě zapracovat. Koneckonců, nakonec to máme takové, jaké si to uděláme. A já jsem toho názoru, že co musím, to přijmu, a mohu-li něco změnit či aspoň ovlivnit, tak to prostě musím udělat. Inu, jsme lidé a život je boj. ;-)

korálek: Děkuji, žes mi věnovala vteřinku. To mě těší. :-)

korálek: Naštěstí jsi tu a já jsme za to ráda. :-)

K tomuto tématu bych jen řekla - jsem ráda, že se mě netýká:-)

Líbí se mi, je výstižná - krásné přirovnání :-)

wow, jakoby mi mluvila z duše, přesně to jsem prožívala...

ioreth: Ahoj, není potřeba se omlouvat. Naopak, jsem ráda za zpětnou vazbu. Kdybych se bála kritiky, nemohla bych sem vkládat nic. :-) A navíc, pojmenovala jsi to, co ti na tom nesedí. A toho si cením, když člověk přemýšlí i nad tím, co mu nesedne...
K dílu. Symboly jsem v hlavě už nějakou dobu měla, jen správné rozpoložení chybělo. Snažila jsem se vykreslit ten moment, kdy se dva hádají a jeden se nechá vyprovokovat natolik, že je vyřčeno víc než by mělo a jakými následky je vykoupen onen "pocit triumfu". K tomu mi hravější forma a nadsázka nešla. Ale třeba příště na to půjdu zase jinak. Kolik úhlů pohledů, tolik způsobů. ;-) Každopádně ti děkuji za komentář.

já se předem omlouvám za komentář, jelikož jsem pochopila, že báseň je pro autora obsahově nedotknutelná... obsah se mi ale líbí. jen mi trochu překáží forma. mám pocit že hluboký osobní prožitek je formulován až "budovatelskými" verši. prostě to tak na mě působí. trochu bych formu odlehčila, protože drtí subtilní ač hravý obsah. není to kritika, jen pocit z básně.

A42: Myslím, že ke konci jsem si při psaní broukala nějakou melodii. Že by tedy píseň? :-)
Děkuji za ohodnocení.