našel jsem si v tom svoje

Lenča: Děkuju, jsem rád, že tak působí :-)

Amelie M.: Já jsem rád, když lidi vůbec něco napadne :-) :-D

Hmmm, nádherná atmosféra svobody a naděje...

Miro Sparkus: ale jo, dává.. jen se to hůře rozmotává :) myslím, že většinu lidí napadne spíše má verze.. no ale, to jsme v rámci domýšlení, kdo ví :))

Amelie M.: Vlastně to smysl nedává, ale jsou věci mezi nebem a zemí, co racionálně řešit nejdou, nebo já to neumím :-), viz. můj problém s prázdnou židlí :-)

Miro Sparkus: tak jo.. dává to smysl.. když na to člověk pohlédne takto.. mně se tam bohužel pořád cpala ta má verze.. :-)

koiška: Děkuju

Zakončení je moc hezké.

oslov radek: Myslím, že podobná "kavárna" je v duši každého z nás.

Děkuju za zastavení a za komentář :-)

Amelie M.: Děkuju za komentář :-), ta naděje je tam myšlena tak, že třeba jednou na tu prázdnou židli dorazí ta, co má, a když tam přestanu chodit, nikdy to nezjistím. Ovšem bylo by i možné, aby si přisedla kterákoliv jiná... kdyby :-)

kde ta kavárna je,líbí

velmi pěkná věc, oslovila mě.. tenhle styl mám ráda, krásně popsané myšlenky..

jen mám menší výhradu.. mám pocit, že logicky by jsi měl právě tuto seanci porušit, pokud mluvíš o naději..

:-(

Lenča: Dekuju za zastavení a za komentář :-)...

koiška: Děkuju...

Jiří Turner: Nemohouce nic právě... ;-)

Trochu mne mate formální uspořádání obratů a metafor.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.

Hezká.

Pěkná, hlavně ta poslední sloka je moc fajn :)