24.11.2008
124, žena
|
komentáře k dílům uživatele :
02.01.2009 - 18:05
2
Jako myšlenka - proč ne? Jako báseň to je takové... No přijde mi, že motiv je to pro báseň trochu slabý. Nicméně není špatný. :)
27.12.2008 - 21:18
5
ale měls cítit lásku a vášeň, takže i tahle selhala obsahově. Nikoliv však formou.
25.12.2008 - 18:56
2
Požádej Lukia o schránku, kam bychom mohli poslat své petiční hlasy určené Jemu a Luky je pak sám odešle na adresu, kterou mu řekneš pro řípad, že by Tvůj idol neotvíral Tvoji poštu v obavě, že utrpí popáleniny 1. stupně! Nebo že ztratí poslední zbytky víry ve vlastní mužnost a schopnost ukojit Tvé touhy tak důrazně tu připomínané! Víš, chlap, který se seznamuje přes internet může být z nějakého důvodu docela plachý! /To jsem vlastně i já, i když to není vidět.../ Možná si jen nevěří, když už se někdy spálil...
Ataque: zatím si zpívej Už aby tady byl...a zkus si něco přečíst ...
Ataque: zatím si zpívej Už aby tady byl...a zkus si něco přečíst ...
20.12.2008 - 18:08
2
vždycky mívám z toho nervy,
když nevidím lásku svou,
pak se ozve,řekne věř mi
a křídla mi zas narostou :)))
když nevidím lásku svou,
pak se ozve,řekne věř mi
a křídla mi zas narostou :)))
20.12.2008 - 17:54
2
Pštrosi dál svá křídla mají,
přesto létat nemohou.
A zda-li si naříkají,
když zas matku Zemi svou
nohou v chůzi, ba i běhu
často musí změřiti?
K úsměvu nabádám Evu:
Slyš, nevěrná! Tytyty!
;o)))
přesto létat nemohou.
A zda-li si naříkají,
když zas matku Zemi svou
nohou v chůzi, ba i běhu
často musí změřiti?
K úsměvu nabádám Evu:
Slyš, nevěrná! Tytyty!
;o)))
19.12.2008 - 14:08
7
Buším / na dveře tajné komnaty /,
tuším, / že v ní spí sladce srdce Tvý /,
hledám, / kterak bych moh' tam proniknout /,
nedám / si vzít už tenhle krásný kout /...
Smutno / a prázdno je tu bez Tebe/,
nutno / vysadit hvězdu na nebe /,
zkusím / v Tvém srdci Lásku zasadit /,
musím, / snad šťastni můžem být! /
Z nudy /a smutku skládám tenhle hit /,
kudy /dovnitř vejít, jak nezbloudit! /
kladu / si marně mnohé otázky /,
z hladu / srdce či věčné nelásky?/
Tuhle ptákovinku jak stvořenou pro Hanku Zagorovou bych mohl natahovat donekonečna.../Na začátku bylo slovo Buším z písně Míši Tučného...Jen mne to tak napadlo!;o)/
tuším, / že v ní spí sladce srdce Tvý /,
hledám, / kterak bych moh' tam proniknout /,
nedám / si vzít už tenhle krásný kout /...
Smutno / a prázdno je tu bez Tebe/,
nutno / vysadit hvězdu na nebe /,
zkusím / v Tvém srdci Lásku zasadit /,
musím, / snad šťastni můžem být! /
Z nudy /a smutku skládám tenhle hit /,
kudy /dovnitř vejít, jak nezbloudit! /
kladu / si marně mnohé otázky /,
z hladu / srdce či věčné nelásky?/
Tuhle ptákovinku jak stvořenou pro Hanku Zagorovou bych mohl natahovat donekonečna.../Na začátku bylo slovo Buším z písně Míši Tučného...Jen mne to tak napadlo!;o)/
19.12.2008 - 13:39
6
Vyjádřil bych to asi takhle, Maruško: "Malý svazeček fotonů Lásky vyzářených srdcem, má v sobě více energie než chladný zámek vystavěný z křišťálu nic neříkajících a jako led studených slov..."
Zdravím Tě jménem svým a svých 11 měsíčních bratří! Tvůj Prosinec
P.S. A zajdi zas někdy na jahůdky a kousek řeči!;o)))
Zdravím Tě jménem svým a svých 11 měsíčních bratří! Tvůj Prosinec
P.S. A zajdi zas někdy na jahůdky a kousek řeči!;o)))
19.12.2008 - 13:27
6
ten můj mi verše nepíše
a nevidím mu do duše ...
možná je to pragmatik
a nedej bože - politik?
a nevidím mu do duše ...
možná je to pragmatik
a nedej bože - politik?
19.12.2008 - 13:20
6
Jasně jsi to vyjádřila,
ač nevěrná, přesto milá!
Než přijde On, vezmi svíčku,
veršíky piš do deníčku.
Až se velká Láska zrodí,
však ony se někdy hodí!
A co když je Tvůj vysněný romantický matematik?
Třeba už předem počítá s tím, jak Ti bude psát:
Mé srdce, prázdná množina,
se Tebou plnit počíná!
Dráha má k Tvojí vede tečnu,
snad sejdeme se v nekonečnu!
Rovnoběžky se sbíhají
tam, kde sním, že Tě potají
potkám a sevřu v náruči,
Láska mne zpívat naučí,
limita jdoucí k nekonečnu
je touha potkat jednu slečnu,
jen v ní já vášní zmámený
chci hledat svoje kořeny!
Koukám, že kdybych si takhle denně předčítal Tvé hříšky, za chvilku mám veršovaný scénář k pokračování filmu Třicet panen a Pythagoras....;o) Anebo bych vymyslel úplně jinou, zbrus novou ptákovinu!;o)
ač nevěrná, přesto milá!
Než přijde On, vezmi svíčku,
veršíky piš do deníčku.
Až se velká Láska zrodí,
však ony se někdy hodí!
A co když je Tvůj vysněný romantický matematik?
Třeba už předem počítá s tím, jak Ti bude psát:
Mé srdce, prázdná množina,
se Tebou plnit počíná!
Dráha má k Tvojí vede tečnu,
snad sejdeme se v nekonečnu!
Rovnoběžky se sbíhají
tam, kde sním, že Tě potají
potkám a sevřu v náruči,
Láska mne zpívat naučí,
limita jdoucí k nekonečnu
je touha potkat jednu slečnu,
jen v ní já vášní zmámený
chci hledat svoje kořeny!
Koukám, že kdybych si takhle denně předčítal Tvé hříšky, za chvilku mám veršovaný scénář k pokračování filmu Třicet panen a Pythagoras....;o) Anebo bych vymyslel úplně jinou, zbrus novou ptákovinu!;o)
19.12.2008 - 13:19
6
zas tak dobré to snad není, aby ses takhle rozplýval :)))))
někoho to třeba vůbec neosloví .... ale i tak díky, mám radost, že to dělá radost ... a múzy, těch je tu spoustu kolem nás... jen natáhnout ruku ...
někoho to třeba vůbec neosloví .... ale i tak díky, mám radost, že to dělá radost ... a múzy, těch je tu spoustu kolem nás... jen natáhnout ruku ...
19.12.2008 - 12:59
6
Tisícem květů zavoní Tvé jméno,
jsem zase nekonečně mazlivý,
když Tebe v náruči své svírám, ženo,
tak z duše prchá soumrak truchlivý!
Plaménky v očích, poslové Tvých vášní,
mi hloubku krásné duše zvěstují,
ač venku chlad a déšt je, svět hned zkrásní,
jako by nastal zas Máj mámivý!
Svět se mi zcvrkl v náruč roztouženou ,
v níž skrývám citů uzlík nádherný,
který se náhle stává něžnou ženou
jež dravě líbá moje lačné rty...
Teda, já zírám! Asi jsi vážně jednou z múz, z těch, o nichž moudré knihy nemluví! Jak jinak vysvětlit, co mne při čtení Tvých veršů napadá?;o))))
jsem zase nekonečně mazlivý,
když Tebe v náruči své svírám, ženo,
tak z duše prchá soumrak truchlivý!
Plaménky v očích, poslové Tvých vášní,
mi hloubku krásné duše zvěstují,
ač venku chlad a déšt je, svět hned zkrásní,
jako by nastal zas Máj mámivý!
Svět se mi zcvrkl v náruč roztouženou ,
v níž skrývám citů uzlík nádherný,
který se náhle stává něžnou ženou
jež dravě líbá moje lačné rty...
Teda, já zírám! Asi jsi vážně jednou z múz, z těch, o nichž moudré knihy nemluví! Jak jinak vysvětlit, co mne při čtení Tvých veršů napadá?;o))))
19.12.2008 - 12:51
13
nu, jen do mě, možná přijdu časem na lepší rýmy, ale pochybuji, že už budu takhle moc zamilovaná ... a básník opravdu nejsem... což znamená, že sem nepatřím?Když tohle je literární server.