pěkné

moc pěkné :)

ještě pár takových a začnou ti říkat česká Sapfó.

No tak tohle je skutečně super bezvadně povedené!Tleskám a žasnu,jak málo stačí k nadšení z literatury!Té tvé!

takova pěkná něžná básnička

takové nezbedné poupátko..( to dílko!!!!)

ta je milá!:)

líbí se mi víc ta druhá polovina..

Jsem vděčná za každý komentář a velice si cením postřehů :) děkuji za opravu, - taky se mi tam čudlíky nehodí ale políbila mě můza- poprvé od srpna a já básničku napsala jedním dechem. Nechtěla jsem se v tom pak moc rýpat, abych to nějak nezkazila.. jako když upravuješ okvětní lístky květiny tak dlouho, dokud je nepolámeš. :)
Děkuji :)

malá něžná krása... pro klid a milý úsměv.. děkuju..

první tři sloky (podle mě) ukázkově napsaná rýmovaná báseň, to je tady dost nezvyk...

báseň vnímám jako lyricko-epickou... lyrickou - pocity a obrazy, které se mi vybavují při čtení (třeba třetí sloka jak baletka nadavá hracímu strojku, geniální) epickou - určitý příběh, který má návaznost a neutíká sem tam

jsou zde hodně neočekávaná slova asi nejlepší absurdit - bez něj žít

ale co bych vytkl:

trošku bych si pohrál s grafickou stránkou básně, nevím udělal bych třeba poslední sloku celou kurzívou a každou sloku zarovnal trochu jinak... (nebo nedával uvozovky to by bylo možná lepší)

ale největší problém bych viděl v poslední sloce, tam bych přepracoval rým čudlíkama - sama, protože celá báseň nemá nespisovný výraz až na "čudlíkama" (podle mě se to zde nehodí)

Jo a ještě ve třetí sloce bych vynechal co

Jinak velmi zdařilá... Moc se mi líbí, mile mi překvapila... Jen tak dál

Dobře vyjádřené pocity, hezky zpracované, ten celý "jinotaj" tomu dodává zvláštní, neotřelý nádech...povedla se ti :-)

Zajímavé, myšlenku to má ;o)

správně :)

Mam ten pocit nebo ta první věta je posměchem, který spustil tu lavinu a nakonec i prásknutí dveřmi?

Tahle se moc povedla, píšeš hezky!

Já nevím proč, ale mě tak zaujal první řádek, že zbytek už jsem tolik nevnímala:) Ale ten první řádek mě prostě dostal, ani nevím proč:)

komentář, či přání..ať tak či tak, jej toužíme nekonečně zažívat znovu a zas...

111%

Jak smyslné! Já byl v pátek (Velký pátek s velkým P) v Brně u redaktora a sváděli jsme autorský boj o písmenka. Psát jako nebo jak? Hm, každé slovo v poezii, zdá se, má svoje přesně dané místo a i čárka ve větě může zcela změnit její význam. Toliko k mému zážitku s editorem-bohemistou. A i ty v téhle básničce volíš určitý směr, kterým se má čtenář vydat a každá změna, byť sebemenší by vedla naše oči jinam - proto vždycky tolik lpím na češtině, pravopisu, interpunkci a diakritice atd. Například: čí rty líbají na krku až vzrušením se chvěji? - ovšem stačilo by dát na konec dlouhé í a budou to ty rty co se budou chvět. A otázkou je, zda chvějící se rty popíšou obraz rozechvělosti lépe než chvějící se (až se přímo třesoucí) tělo, byť si dokážu jasně představit, že se ti přitom naježí i chloupky na zádech a zrychlí dech.
Nebo poslední čárka v básni, kdyby stála před tím víc už by ses ke Mě víc mačkala, ale míň se tulila.

Toliko Puerovy postřehy. Vyplývá z nich, že tě drobné nuance v textu prozradily (ačkoliv to jsou jen takové podprahové psychověmy), nač se tvé smysly v podobně smyslných okamžicích zaměřují.