máš to potichu :-)

hmm vlaková je dobrá a až bude tramvajová, srdce mi zaplesá...já vím, já vím, tu si můžu udělat sama...

má to skvělou atmosféru....chvíli jako bych měla jasnou představu,která se za další okamžik promění v jiný obraz....je v tom nápad a originalita...líbí a moc

...mlčky hledíme za odjíždějícím vlakem,
já a osleplý semafor...

ó díky :)

čirá nádhera... vidím v ní spoustu krásných věcí
ať žije impresionismus!

Ta je obzvláště dojímavá a lehká a jemňoučká...jako všechny Tvé. :)

Je hezká, milá, upřímná a protknutá takovým tím jemným strachem, který možná patří ke štěstí. Anebo k životu. Och.

funíš, funím, funíme
pekelně se snažíme
dojeti do práce včas

aby kopce vzal už ďas!! ? ;)

...a za horizontem čeká sjezd s chladivým obkladem větru... nebo snad další kopec....:o(((

doufám, že napíšeš ještě nějakou o nás...;-D...

tak jo...cyklistko:)

no každopádně andrenalin je i v tý básni...skvělé:)

uhodilo :D

docela jsem se bála... ale to víš, ten adrenalin... uhodí do mě... nebo neuhodí?? :D

:o) jak se zdá, tak se ti jízda v ty bouřce líbila ;-)

možná chápu a nevím..asi posílám roztomile popraskaný úsměv slunečnicoidů:)

joo, pochopit to taky nemůžu...jsem asi dnes nějak při zemi...TOŠ PARDON...ALE TÍM HLASEM MILÝM TO PREZENTUJEŠ HEZKY...:-))

..džbán jen popraskaný, mně z něj zbylo než ucho...

Všichni jsme jen loutky, které často ani neznají svého pricipála...