Nohy jsou dobré, jak jedna za druhou obchází batole.
Déšť je taky pěkný, ale nápad Gory je pro mně svižnější, lépe se mi čte.

Darmošlap1960: ještě k prvnímu, ihned mne nadchlo, při opakovaném čtení trochu zarazilo zdvojení slov - a sice POSLEPU a NAHMATÁVÁM. Navíc mám pocit, že i rytmicky k prvnímu veršíku by se snad víc hodilo - HMATÁM...tedy 3/5/3.

To prvé sa ozaj vydarilo. Predpokladám, že hmat tu strieda, prípadne potvrdzuje iný zmysel - sluch.

Gora:Díky, Goro, za radu. Ano, stačí sloveso uhýbat.

První je perfektní.

První je nádherné. Druhé trochu krkolomné, i po oné úpravě.
Snad nevadí, že jsem se pokusila...

Zastávka -
uhýbáme nohama
před batoletem

Ta prvni je pěkná.

borovice: Bylo to rozkošné dívat se na ni, jak se prohlíží, jak si i ručkou pomáhá, aby lépe viděla, a jak své tělo miluje.

Třetí text darmošlapovsky nejvíce originální. Se smyslným přesahem.

Darmošlap1960: díky za vysvětlení!

Můra73: Ano, souhlasím, kireji v místě zlomu je důležité, vzpomínám si však na jednoho čtenáře haiku, který mi kdysi napsal, že jsou ta haiku tím zlomem stále stejná, monotónně se opakuje forma se zlomem, je to "stále totéž", jak se, myslím, tenkrát vyjádřil. Čímž netvrdím, že zlom není důležitý. U krátkých free form se ale ten zlom občas vytrácí, jde o jakési zášlehy spatřeného v přítomném okamžiku, kdy člověk nehledá nic jiného. Nedávno jsem seděl na terase, kde si pověsila sousedka vyprané šaty, kapalo z nich, vítr jimi otáčel, napadlo mě prosté free form: Z šatů na šňůře kape voda. Je to oznamovací věta, ale je tam také ono zpřítomnění minulého času (Nevysloveno, že šaty byly vyprány), wabi, kterého jsme si tak cenili ve druhé haiku dílně. Samozřejmě lze zlom i wabi pěkně skloubit.

Můra73: Asi ano, je to senrjú, odpozorováno na Kubově Huti, kam jsem vyjel na kole namáhavě z Horní Vltavice. Bufet měl zavřeno, ale číšnice se nade mnou slitovala a natočila mi pivo. Pak seděla a zevrubně si prohlížela dekolt, povytahovala si výstřih zjevně potěšena kvalitou svých vnad.

Gora: Babské vlasy, jinak babí léto, pavučinky, které unáší zářijový vítr. Jsou nadýchané, lehoučké v kontrastu k nataženým drátům vysokého napětí. Také u jeřabin jde o kontrast mezi šedou nevýraznou oblohou a rudými fleky na asfaltu. ... Ano, to "vstříc" může se objevit na konci druhého verše.

Romane, trojka je výborný text, vnímám jako senrjú.

Opět přemítám nad "babskými vlasy" - je to tajemné haiku, jak o nich psala Můrka /?/.
Druhé je hezky zvukomalebné, což "zjemňuje" jeho stesk.
Třetí vidím jako vtipně erotické senrju, spojitost domýšlím.
U posledního bych viděla krom působivého obrázku, kterým jez pokaždé je, možnost přehodit slovo vstříc na konec druhého verše, bylo by veselejší.

ještě se na výzvu vracím k tématu kireji, které je jednou z velmi podstatných náležitostí haiku, bez níž by se dílko stalo oznamovací větou.
Není nezbytné, aby bylo místo zlomu v textu vyznačené. Znaménkem se ovšem leckdy pomáhá čtenáři k pochopení textu, proto bych se za jeho grafické vyznačování přimlouvala.
V tomhle konkrétním textu jemné kireji přirozeně vnímám, a to za druhým veršem. Stejně jako Pavel. První dva verše jsou spolu pevně svázané dějem a na mě jako čtenáře působí nedělitelně.

Pěkná práce.

Všechny se mi líbí.

Těžko říci něco jiného, vše už bylo řečeno.
Za mne také vedou třešňové listy, asi bych změnil slovosled ve druhém verši, ale... Romane, krása.

páči sa mi aj tretie ale prvé dve ho zatienili