Ten konec básně přináší řešení.

Jen abys nelitovala.

Z nitra: Děkuji za zmínku o té knize, napíšu si ji na seznam a po pandemii si ji určitě přečtu.

Básnička řešení obsahuje, poslední strofa je moc pěkná :) Máš pravdu, přijetí sebe a vědomí, že s tebou není nic špatně a že je všechno v pořádku, je velice úlevné.

Báseň pěkná, dobře se četla. Téma jinak hluboké, každý by k tomu měl hodně co říct, myslím. Jinak souhlasím se Slávkem a Človíčkem. Nejsem si jistá, jestli stavění a boj, byť na ženském poli, není spíš mužská energie. Ale člověk se musí vzbouřit, když mu něco nevyhovuje, a udělat si to jinak, aby byl šťastný. Za mě je nejlepší rozhodovat se a vycházet ze středu, ten vždycky vede, kam je potřeba, ať už jsou to hory, nebo údolí.

Pořád jsme druzí na světě v konzumaci hormonální antikoncepce která se v přírodě neodbourává.Muži profilově měknou a ženy v návalech emancipace zahazují nádobí a oblékají si hokejové chrániče.Dříve se hádala fena s fenou a vedla je k tomu příroda konkurencí ,dneska se hádá žena chlap s mužem ženou a postele stydnou protože povahově jsme již vesměs hermafroditní. Kde je chyba?

Když už tak kohout, slepice hájila dveře.Prostě jsi ho nepustila do kurníku a peří lítat nebude.Neměl roušku že jo? Amatér.,spoléhal na kondom. Sexuální karanténa je horší než Covid. Už to má kde kdo.Budem tak sterilní navzájem, že ztratí smysl být. Kohouti musí držet basu. Slepice jsou vždy v přesile.

Nikdy jsem nepochopil, kde se v lidech bere ta nevraživost k jinému pohlaví, omezování, zesměšňování. Jsme přece všichni lidé a muži a ženy se svými vrozenými vlastnostmi vzájemně doplňují a obohacují.
Toto téma by se dalo rozebírat dlouho, ale sem asi nějaké sáhodlouhé analýzy nepatří. Takže jen velmi stručně. Tady přece není na místě nějaký boj. Jen obecná vzájemná úcta a tolerance.

Mohlas ho pozvat dál, když se tak snažil, pýřil. Ty ukrutnice ;o)

Singularis: Milá Singularis, děkuju, že jsi se s námi podělila o svůj pohled :o) Já jsem do té doby, co převládal muž byla ztracená, jeho způsob života mně ničil. Až nemoc mně donutila se zastavit, zbořit tu mužskou osobnost a teď stavím ženskou část. Hodně se probudila tvořivost, ať už ženská (pečení, háčkování), tak mužská (básničky). Baví mně dělat rukama - nechat za sebou něco hmotného. Zajímavou knížku o tom otročení muži napsal Osho O ženách. Mluví na rovinu o tom, jaký vztah měl posledních 2000 let muž k ženě. Následujících 2000 let by se pozornost měla soustředit na ženská témata - jako hojení ran (kohokoliv). Osha mám ráda, protože bez servítků řekne, co si doopravdy myslí, a nikoho se nezastává.

Miňko: No, je fakt, že dneska už pravá žena, ani muž nejsou. To byli na začátku. Poslední 2000 let to byla jen destrukce. Teď nastává dalších 2000 let, kdy by se to mělo napravit, a obě strany se zahojí. Aspoň máme, co dělat. Vždyť by jsme se akorát nudili.

Miňko: Je vidět, že čteš moje básničky, z toho hřeje mně vřelý pocit celičký :o)

Psavec: Děkuju za slova milá, u srdce mně potěšila :o)

bazi: Opraveno, jak doporučeno :o)

Líbí...poradil bych optat se Radara Radaroviče, co má šedivou bradu. Rád poskytne radu...

Jsem přesvědčen že muž se měl vždy chtít cítit jako muž a žena jako žena. V tom pozitivním slova a chování smyslu.
V tom je ta největší síla. A platí pro oba. Líbí!

Tato báseň mě velice oslovuje, protože v sobě mám jak mužské, tak ženské stránky a snažím se je nějak spravedlivě podělit o prostor k rozhodování, aby k žádným křivdám a ránám nedošlo. Myslím, že v tomto ohledu jsou na tom lépe lidé, kdo vyrůstali s více sourozenci různých pohlaví, než lidé, kteří vyrůstali sami a svůj život si vybudovali tak, že v něm pro dalšího člověka nemají místo. Děkuji za zpracování takového zajímavého tématu.

Tohle se mi líbí.

Jen drobnost, oprav si mnĚ. V případě "koho co" buď mne a nebo hovorově mě.

Z nitra: Příležitostně pošlu nahrávku. Já rodilé štatlař nésu, aj dyž sem se vlastně ve Štatlu na Obilňáku narodil, bydlel a študýroval.
Snad odsud pramení můj vztah k ptákovinám. Zdravím...a díky...