one: Náhodou, gympl je jedno z nejvíce představivost povzbuzujících míst. Na gymplu se může stát všechno.

líbí, a tvůj komentář jakbysmet

Děkuji za návštěvu a zanechání komentářů.
A ano, je to tak, možná založím virtuální spolek latentně agresivních cyniků s názvem "Všechno je špatně dejte mi tabletku", jelikož ve světlých chvílích nemám potřebu psát, jen si užívat přítomnost.

Hezký večer! :)

one: Super. Příjemný číst někoho, kdo ovládl klasickou formu. Formálně za jedna! :)

casa.de.locos: Děkuji. Co jsem nezmínila je fakt, že jde o úkol "Napište sonet o spolužačce v lavici", je to práce z gymnázia. Ale kdyby to bylo v anotaci, tak to nezní tajemně jak hrad v Karpatech, že ... :) A osobní je velmi - ta dívka je nejen má inspirace, ale téměř sestra. Je tam hodně odkazů na interní zá/prožitky.
Děkuji za návštěvu a konstruktivní komentář :)

Další z nekonečných variací na zamilovanej angst a mladou patologickou apatii - jsem cynik, piju kafe, venku je šedý ráno a ono to stejně bolí.
Ale když se prožívá, tak je pravá a co na tom, že stejnejch cyniků už byla spousta a podobnejch básní taky.
Líbí se mi.

Ten konec mě nechává v očekávání, působí utnutě, i když formálně není co kritizovat. Taky mi trošku drhne 'dcera, jež zvaná je Rimbaudova' - celkově je to ale dobrá atmosférická črta, i když možná postrádá pointu (nebo je tak hluboko či tak osobní, že mi unikla.)
Also, vítej.

veľmi pekné

Zvláštní... ne úplně příjemný téma, ale docela příjemně se mi to čte. Líbí se mi.