kmotrov: Děkuji, i za přání :) Správně jsi postřehl rozdíl mezi tím myslet si, že jsem opatrná, a být opatrná ;)

Myslím, že je to zajímavý. Nejdřív rozvaha dospělé ženy. Je to motýl nebo můra? Ale co když to tentokrát vyjde? Tomu se nedá bránit. Přeju ti aby to byl motýl (Emanuel), rádoby opatrná (maková panenko).

Gabriela: Děkuji :)

Pěkné. :D

to je dobře

Pajalord: Děkuju :)

já si myslím že je parádní a děsně určitě nepíšeš :)

Lasak: Ale to je právě ten omyl! :D Mně nejde o esoteriku. Nepsala jsem o ní. Jen chápu, proč si to někdo s tím může splést, tak jsem se to snažila vysvětlit. Cítila jsem se uplně klasicky demotivovaná, když dobře pracujete a šéf je idiot :D Teď už snad žádné zmatky nebudou :)

Báseň jako taková podle mě celkem povedená. Mimochodem, taky jsem nevěděl, že se jedná o esoteriku. Když to chceš na ni konkretizovat, tak by bylo fajn to dát do anotace, nebo přímo do básně. Když to tam není, tak bys měla nechat prostor různým úhlům pohledu na báseň.

marinka: Děkuju :) Ale abych upřesnila, v básni mi nejde o esoteriku, právě naopak píšu, že i když se člověk na tohle vykašle, tak nezmění základní postoje, podle kterých se řídí, a se kterými se nemusí ostatní ztotožnit :) Jen si občas přijdu demotivovaná. Naložím pro něco úsilí, aby se to pak "zabilo" stylem, hlavně když nebudu vypadat jako idiot, jedno, že nemám pravdu či špatná publicita - taky publicita, apod.

pekné, ja mám práve ezoteriku rada a preto vás chápem.

Homér: Díky za přečtení, ale asi jsi to nepochopil :)

Hlavně se pak nedávej na esoteriku.

Akaia: S tím souhlasím, proto mě jednoduchost láká. Akorát už si nejsem tak úplně jistá tím, nakolik se mi to daří :) Ale dík.

Leslie: Jenže jednoduchý nemusí znamenat tupý :) Když vystihneš pravdou podstatu věci, tak ji ani nemůžeš napsat složitě, protože podstata složitá není. Proto je to asi podstata :D Takže mi přijde super, že ji jsi schopná zachytit a ještě jednoduše a srozumitelně vyjádřit tak, aby to bylo cítit až na kost :)

Akaia: :D :D V jednoduchosti je krása. Občas. :D Víš co je vtipný? Že já mám zase v poslední době pocit, že píšu moc jednoduše, průhledně. Ty to máš evidentně zase naopak. To jsme celý my :D

Leslie: Ale takhle to mám pořád :D Mně prostě jasně řečené vždycky přijde trapný :D Až moc jednoduchý, třeba ve škole jsem si tím pokaždý bezkonkurenčně zavařila :D

Akaia: Já vím právě :D Proto jsem se snažila poukázat na to, že při pohledu z vnějšku to tak úplně jasný není. :D :)

Leslie: Už to je :) Máš pravdu. Já se nesnažila o nějaké zastření či mystifikaci, abych nebyla obnažená nebo abych byla zajímavá, ale přišlo mi to jasný jako facka :D

Akaia: Víš co je vtipný? Když jsem si přečetla to spojení "hledání svého srdce", zacvaklo něco na správný místo a zbytek tvojí odpovědi už bych nemusela číst (ne že by to nebylo zajímavý počtení)... dokonce jsem nutně ani nemusela číst tu básničku znova, protože mi to prostě seplo. Bylo ale zajímavý přečíst si jí novýma očima... Já si myslím, že problém je v tom, že necháváš čtenáři moc málo vodítek... jasně, může být chyba i na mém přijímači, ale mám pocit, jako by šlo o to, že tobě je to natolik jasný, o čem píšeš, že už se neumíš vcítit do čtenáře, pro kterého je to úplně neznámý svět. Kdybys to celý třeba pojmenovala "hledání svého srdce", myslím, že by to byla dobrá nápověda, a zároveň by to pořád nebylo úplně průhledný, máš tam symbolismu a svého vnitřního světa až dost i tak. ;-) A nebo to naznačit nějakým způsobem do textu, někam tam zašifrovat nápovědu... Ale myslím, že zrovna v tomhle případě by to fakt klidně mohlo být v názvu... pořád tam zůstává čtenáři spousta místa pro tápání a objevování... Prostě není snadný najít tu míru, aby význam nebyl přímo obnažen (pokud nechceš), ale nebyl schovaný až tak moc, že ho třeba kromě autora nikdo jiný najít nemůže... Po propojení článku, koho že to vlastně hledáš, mi to přijde fakt super;-)